TOMÁŠ CHALUPA

“Po dvanácti letech v komunální politice nevnímám mandát poslance jako větší hodnotu. Stále se cítím být více starostou než poslancem.“ Rozhovor s Tomášem Chalupou, poslancem a starostou Prahy 6 pro Leaders Magazíne. „Jakkoli je práce ve sněmovně důležitá a zásadní, mou rolí bude hájit v parlamentu zájmy mé městské části. Je trochu jiná než zbytek České republiky, má jiné problémy, pohledy a priority,“ uvedl v rozhovoru Tomáš Chalupa.

Tomáš Chalupa je od roku 2002 starostou Prahy 6 a v komunální politice se pohybuje dvanáct let. V průběhu a po ukončení studií pracoval jako novinář. V roce 1997 se stal mluvčím vlády Václava Klause. Do ODS vstoupil v roce 1992. V květnových volbách do poslanecké sněmovny uspěl díky preferenčním hlasům. Tomáš Chalupa je ženatý a má malého syna. Mezi jeho záliby patří historie a židovské anekdoty.

Jak vnímáte svou kandidaturu a zvolení poslancem, byl to logický krok v politické kariéře? Cítil jste se po dlouhých letech již komunální politikou unaven a chcete se posunout někam dál?
Přiznám se, že trochu rozporuji pojem "dál" či "výš". Po dvanácti letech v komunální politice nevnímám mandát poslance jako větší hodnotu. Stále se cítím být více starostou než poslancem. Kandidoval jsem do poslanecké sněmovny proto – a také jsem to říkal občanům, především těm "mým" na Praze 6, abych mohl lépe dělat práci starosty. Jakkoli je práce ve sněmovně důležitá a zásadní, mou rolí bude hájit v parlamentu zájmy mé městské části. Je trochu jiná než zbytek České republiky, má jiné problémy, pohledy a priority.

Chcete tedy opět na podzim kandidovat v komunálních volbách?
Ano, budu znovu kandidovat. Dlouho jsem zvažoval, zda lze funkce starosty a poslance kombinovat. Jako dlouholetý předseda zahraničního výboru v Zastupitelstvu hlavního města Prahy jsem si vytáhl a porovnal agendu svých protějšků ze zahraničí a zjistil jsem, že drtivá většina starostů velkých měst ve Francii, Belgii, Itálii, Rakousku, Polsku jsou také poslanci. Není možné, aby byla sněmovna složená ze dvou set starostů, ale i v naší nové sněmovně bude zhruba třetina těch, kteří budou reprezentovat komunální politiku. Řešení méně teoretických a více praktických problémů této země, což se na komunální úrovni vždy děje, je nepochybně pro sněmovnu přínosem.

Budete ve sněmovně působit v zahraničním výboru…
…v zahraničním výboru a ve výboru pro evropské záležitosti. Vychází to částečně i z mé dlouholeté agendy v Zastupitelstvu hlavního města. Praha 6 je mimo jiné také diplomatická čtvrť. Zahraničněpolitická agenda mě vždy lákala a trochu jsem se jí věnoval, když jsem působil jako novinář.

Pokud budete i nadále starostou, není přeci jenom komunální agenda a práce v zahraničním výboru od sebe trochu vzdálená?
Je i není. Na první pohled to vypadá, že je hodně vzdálená, ale není tomu tak. Zahraniční politika je dnes z velké části také domácí politika a výměna zkušeností. Není to diplomacie 19. století. Svět je strašně malý a blízký. Jestliže se podíváte na agendu evropskou, tak potíže, které řešíme dnes na komunální úrovni, mají v drtivé většině něco společného s evropskou rovinou.

Evropský výbor by měl hrát po přijetí Lisabonské smlouvy výraznější roli v rámci rozhodovacích struktur ČR …
… to nepochybně bude hrát a je to vidět i na struktuře jeho podvýborů a agendě, ke které zasedáme.

Jaké evropské agendě konkrétně se budete věnovat?
Zatím to vypadá, že se budu věnovat evropským fondům a kohezní politice, která je velmi nevýhodná pro regiony jako je Praha.

Podle Lisabonské smlouvy je posílena i role národních parlamentů v rámci legislativního procesu EU. Parlamenty ovšem musí být schopny reagovat relativně rychle. Jsou již nastaveny efektivní mechanismy spolupráce s jednotlivými komorami parlamentů ostatních členských zemí EU?
Výbor pro evropské záležitosti byl již v minulém období jedním z těch, které zasedaly nejčastěji. Na prvním zasedání jsem se díval do seznamu agendy a na věci, které tam "leží" a dohodli jsme se na určitém dalším postupu. Výbor byl hodně aktivní v době našeho předsednictví, teď je situace trochu snazší, nicméně stále je celá řada věcí, které bude nutné řešit. Také čekáme, jak se posune agenda s novou předsednickou zemí (Belgie), která převzala EU od července. Z mého pohledu je jednou z priorit umístění řídícího střediska systému Galileo do Prahy. Doufám, že mi má nová pozice pomůže při prosazování této priority a již za stávajícího belgického předsednictví bude rozhodnuto.

Již nějakou dobu je zřejmé, že je to pro Českou republiku velmi nadějné…
Já vím. My se tomu všichni věnujeme intenzivně již velmi dlouho. Já jsem pořádal několik seminářů v Bruselu i v Praze. Snažili jsme se přesvědčit různé organizace, vedli jsme debaty se zástupci jednotlivých národních delegací. V tuto chvíli čekáme, zda budeme nakonec kandidovat sami, nebo zda budeme mít konkurenci – německý Mnichov.

Personálně se nový zahraniční a evropský výbor sněmovny příliš nepřekrývají. Myslíte si, že je to problém?
Přemýšlel jsem o tom a vedli jsme také debatu s kolegy. Část lidí zastávala názor, že by se výbory neměly personálně překrývat vůbec. Přiznám se, že jsem ve sněmovně patrně příliš velký začátečník, abych mohl posoudit, co je skutečně lepší. Můj selský rozum říká, že výhodnější je překryv.

V některých ohledech je evropská agenda v podstatě domácí politika…
…v některých ohledech ano a já říkám bohužel.

Co je tím hlavním motivem, že jste se rozhodl opět kandidovat na starostu Prahy 6?
Já jsem na radnici Prahy 6 již dvanáct let a nepochybně zvažuji, zda můžu ještě něco nového přinést. Můj oblíbený francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry řekl, že město je organismus, který není nikdy dospělý – je to dítě, které stále roste. To platí i pro Prahu 6, o které by se na první pohled mohlo říci, že je to urbanisticky hotový celek bez větší plánované výstavby. Nicméně je to čtvrť, která se hodně změnila. Za dvanáct let jsme tam nechali mnoho stop, ale jsou ještě věci, které bych mohl dotáhnout do konce. Doufám, že to tak budou chápat i naši občané.

Nekandidujete znovu trochu i z důvodu problémů kolem tunelu Blanka?
Není to jenom tunel Blanka. Praha 6 dnes stojí na počátku výstavby či provozu velkých infrastrukturních staveb, o kterých se začalo diskutovat na začátku mého volebního období. Nezapírám, že když osm let bojuji za výstavbu metra, byl bych rád tím, kdo se politicky dožije výsledku a bude také moci ovlivnit konečnou podobu tohoto projektu. Jde ale také o rozvoj letiště a jeho rozumné dopravní spojení do centra nebo řešení čistírny odpadních vod pro Prahu, která vychází z požadavků EU, musí mít evropské financování, ale nesmí Praze 6 ublížit.

Jak ovlivnil tunel Blanka z Vašeho pohledu urbanisticky Prahu 6? Jste lokální patriot a hodně lidí jej vidí spíše kriticky.
Každý z nás vidí kriticky především stavbu samotnou – je dlouhá, únavná a všichni už jí máme dost. Je fakt, že všichni čekají na den, kdy bude Blanka hotová, jako na smilování. Na druhou stranu je to starý projekt, který jsme již neměli příliš šanci ovlivnit, přišel jsem na radnici ve chvíli, kdy již bylo rozhodnuto. V mých očích je ale nejpodstatnější, že tunel svede pod zem několik desítek tisíc aut, které tam denně jezdí. Jako řada občanů mám i já pochybnosti o křižovatce Prašný most a napojení na Hrad. Snad jsme nalezli řešení, které bude pohledově lepší než původní představy. Pevně věřím, že až bude stavba hotová a do míst, kde jsou dnes stroje, se vrátí parky, kritické vnímání pomine. Na druhou stranu, pokud dojde v průběhu výstavby potřetí k havárii, tak se samozřejmě obávám ztráty podpory veřejnosti tomuto projektu. My sledujeme tato čísla velmi pečlivě a dnes má Blanka, byť ji samozřejmě hůře prožívají ti, co bydlí v její bezprostřední blízkosti, stále dvou třetinovou podporu veřejnosti.

V průběhu i po studiích jste působil jako novinář. Zároveň jste byl členem ODS. Vnímal jste to jako určitý konflikt zájmů?
Byla revoluční doba. Vstoupil jsem do ODS na začátku devadesátých let, kdy tam vstoupila celá moje rodina – i moje babička, která byla v té době jednou z nejstarších členek. Jako novinář jsem věděl, že mohu být členem strany, nicméně nemohu být členem aktivním. Tím jsem se stal, až když jsem přešel na druhou stranu a stal se mluvčím vlády.

Máte malé dítě a zmnožení funkcí bude znamenat, že doma asi moc nebudete. Jak to vnímáte?
Pro mě to moc velká změna nebude, ale moje manželka asi není úplně radostná. Na druhou stranu den nikdy nebude mít víc než 24 hodin a já jsem nikdy netrávil v práci jen osm hodin. Když si vzpomenu, jak to bylo na začátku devadesátých let, když jsem pracoval v novinách, pracovní týden měl šest dní, začínali jsme v devět ráno, první uzávěrka byla v devět večer a druhá v půlnoci, můj standardní pracovní režim se příliš nemění. Nemění se výrazně ani tím, zda zastáváte méně nebo více funkcí. Vše je o organizaci, zkušenosti a komunikačních technologiích. Člověk může hodně vyřídit pomocí emailů a textových zpráv. Komunikujeme napříč třemi kancelářemi a všechny telekomunikační firmy mě musí milovat, protože měsíčně odesílám zhruba 3.500 sms zpráv.

Umíte přebalit miminko?
Ano, umím, rozhodně ne tak dobře jako moje žena, ale jsem výborný na krmení a částečně zvládám i uklidňování krizových situací. Základní péči o dítě zvládám a nepovažuji to za nic nenormálního.

• Leaders Magazíne
• 13.8.2010
• Věra Řiháčková

Pro přečtení originál rozhovoru v anglickém jazyce prosím klikněte sem

Upozornění

Obsah této diskuze je moderován. Nový komentář bude zobrazen po schválení správcem a to v případě, že nebude obsahovat urážky, vulgarismy, rasismus a neplacenou reklamu.